Analýza místa
Pozemek, na kterém se nachází objekt domu s pečovatelskou službou (dále jen DPS-D) a který byl určen pro výstavbu stacionáře, je svažitý a klesá směrem k jihu a jihozápadu s rozdílem téměř sedmi metrů. Samotný objekt DPS-D je robustní třípodlažní stavba s podsklepením a obdobně jako protější objekt nevyužívá potenciál parteru pro funkce pobytového charakteru.
Novostavbu stacionáře jsme se rozhodli situovat v západní části pozemku vzhledem k vhodnějším prostorovým předpokladům, pro možnost realizovat podmiňovanou provozní vazbu na DPS-D, příhodnější situaci vzhledem k napojení na veřejnou komunikaci a v neposlední řadě s ohledem na orientaci ke světovým stranám. Zahrada pro stacionář a klienty DPS je situována v jižní podélné části a je bezbariérově přístupná.
Hlavní nástup do novostavby stacionáře je navržen ze severní strany pozemku z ulice Blahoslavova v přímém napojení na stávající komunikaci a chodník. Výškové umístění novostavby umožňuje bezbariérový přístup do objektu a její vstupní podlaží odpovídá provoznímu propojení s DPS-D v jeho podzemním podlaží a umožňuje přímé napojení na vertikální komunikaci v tomto objektu.
Základní koncepce
Stavba je navržena a uspořádána tak, aby vycházela ze specifických potřeb seniorů, těžila z kladů lokality a naplňovala programové zadání vyhlašovatele. Hlavní priority návrhu představují:
a/ přímá vazba a maximální propojení se zahradou
Umístění stavby na úroveň zahrady, její tvar, orientace a natočení fasád umožní uživatelům stacionáře přímý kontakt se zahradou.
b/ bezbariérová koncepce, rovný přístup
Kromě bezbariérové přístupu do objektu a zahrady je rovněž vnitřní uspořádání stavby je koncipováno tak, aby byl umožněn pobyt, bezkolizní pohyb a orientace osob se smyslovým postižením či na invalidním vozíku, s podpůrnými prostředky či asistenční doprovod. V uzlových bodech jsou dostatečné manévrovací plochy, sociální zázemí je dimenzováno tak, aby vyhovovalo rovněž potřebám uživatelů s těžkým pohybovým postižením či asistenční podpoře, hlavní pobytové místnosti mají univerzální rozměry a flexibilní dělení.
c/ maximalizace expozice přirozenému dennímu světlu
Světlo je zásadním elementem životního prostoru starých lidí. Dobře osvětlené prostory jsou faktorem prevence pádů. I pro tento důvod byla zvolena forma s vnitřním atriem. Řešení s umístěním vnitřního nekrytého prostoru v jádru dispozice zajistí bilaterární přirozené prosvětlení vnitřních prostorů, které působí pozitivně na zdravotní i psychický stav a je navíc provozně úsporné ve smyslu úspory energií na umělé osvětlení a přirozené větrání budovy.
d/ volný půdorys, flexibilní dispozice
Stavba je navržena jako jednopodlažní dřevěný skelet, což skýtá možnost případné jednoduché konverze na dům s byty zvláštního určení. Skelet v klidové části a technickém zázemí doplňují pevné konstrukce stěn a příček, v hlavních pobytových částech pro uživatele jsou však fixní stěnové konstrukce vystřídány spíše mobilními příčkami a zástěnami. Prostory stacionáře lze tak flexibilně dělit či spojovat podle toho, co je právě potřeba.
e/ funkční uspořádání
Jednotlivé prostory jsou uspořádány tak, aby na sebe logicky navazovaly a jednotlivé funkce se vzájemně podporovaly. V tomto ohledu je významné umístění hlavního vstupu do objektu při severní fasádě, situování technického a provozního zázemí v severovýchodním kvadrantu, napojení na stávající objekt DPS-D samostatnou hmotou spojovacího krčku, situování pokojů respitní péče při západní části objektu a rozmístění pobytových místností pro uživatele stacionáře při jižní a částečně též východní a západní fasádě, kde je přímé napojení na zahradu. Hlavní pobytové místnosti stacionáře jsou prostorově dimenzovány i dispozičně seskupeny tak, aby bylo možné jejich víceúčelové využití.
Architektonické řešení
Stacionář je navržený jako přízemní pavilonová stavba s centrálním atriem a ochozem. Jednotlivé fasády navrženého objektu jsou nepravidelně zalamované a natočené s příhodnou orientací ke světovým stranám tak, aby byla maximalizována délka obvodové plochy a efektivně využito přirozené denní světlo. Na severní straně fasáda ustupuje, aby umožnila vytvoření dostatečného předprostoru s krytým vstupem a požadovaný počet parkovacích stání.
Střechu objektu tvoří segmentově lomená tuhá deska a její sklon stoupá směrem od atria. Výška střechy je proměnlivá, segmenty se zvedají a klesají tak, aby byla docílena potřebná světlá výška jednotlivých prostor rozdílných funkcí (vyšší světlá výška v denní místnosti, nižší v zázemí a ubytování). Zalomení střechy, její snížení na východní straně, navíc umožňuje subtilní napojení ke stávajícímu objektu tak, aby nový objekt nestínil jeho ubytovací část. Zvýšení severozápadního nároží naopak vizuálně podpoří poměr nově navrženého jednopodlažního objetu vůči vyšší stávající budově. Součástí střechy jsou i kopulovité světlíky, které budou patrné při pohledech ze severovýchodu i z výhledů stávajících okolních vícepodlažních objektů.
Fasáda plně přiznává použitý materiál v horizontálním obkladu. Dřevo je materiálem, který patří mezi obnovitelné zdroje, má strukturu, vůni, evokuje pocit domova, tradice atd. Okna i dveře respektují jednotný modul, uplatňují se ve fasádě samostatně nebo jsou sdruženy v prosklenou stěnu.
Konverze na byty pro seniory
Skeletová konstrukce s volným půdorysem, před-připravenost technické infrastruktury (voda, elektro, kanalizace) a bezbariérová koncepce umožní snadnou konverzi na byty zvláštního určení nebo bydlení. Při transformaci na bydlení by bylo možné vytvořit pět bytů (garsoniér) s plošnými výměrami pobytových prostorů od 25 m2 do 35 m2.
Zahrada
Zeleň dotváří celou parcelu včetně vstupu do nově navržené budovy stacionáře, před kterou se tyčí solitér listnatého stromu jako orientační prvek v prostoru ulice. Zeleň jakoby prostupovala budovou, vine se átriem a plyne přes pobytovou terasu jižní zahradou. Právě jižní zahrada nabízí její plné interaktivní využití v podobě prolínajících stezek, které lemují lavičky, altánek, venkovní ohniště, bylinková zahrádka, kamenný labyrint, petanque nebo ve východní části venkovní fitness stroje.
Konstrukční a materiálové řešení
Stavba je řešena jako nízkoenergetická dřevostavba v systému těžkého dřevěného skeletu. Výhodou navrženého systému je možnost variability dispozice díky velkým rozponům mezi jednotlivými nosnými prvky a rychlost výstavby obecně typická pro dřevostavby. Dalšími důležitými aspekty navrhovaného konstrukčního řešení jsou šetrnost k životnímu prostředí, menší celková tloušťka obvodových stěn při dosažení nízkoenergetického standardu oproti zděným prvkům či možnost realizace suchých procesů v průběhu celého roku.
Ekologie
Přirozená cirkulace vzduchu přes středové atrium, prosklené plochy na jižní fasádě a systém jejich zastínění dostatečnými přesahy střešní roviny budou využity k ochlazování objektu během letních měsíců (přirozeným provětráním) a v zimních měsících pak k prohřívání interiéru (solárními zisky).
Cílem je optimální hospodaření s energiemi přirozenou cestou a bez velkých počátečních výdajů na pořízení technologického vybavení.
zavřít
